V kvÄ›tnu to budou dva roky, kdy nás navždy opustila v úctyhodném vÄ›ku 102 let žena, která se zasloužila o rozvoj výtvarného umÄ›nà v naÅ¡Ã zemi. Meda Mládková byla tou nezapomenutelnou osobnostÃ, která založila Nadaci Jana a Medy Mládkových. A od devadesátých let se jà podaÅ™ilo zÃskat spustlé Sovovy mlýny v centru Prahy. A vytvoÅ™it neopakovatelný prostor Museum Kampa. Která mÄ›la původnÄ› zaÄÃt fungovat v roce 2001, ale vzhledem k povodnÃm, které v tomto roce galerii zaplavily, se slavnostnÃho otevÅ™enà doÄkala až v roce 2003. Rekonstrukce výstavnÃch prostor se zhostili renomovanà architekti a tak vzniklo mÃsto jako stvoÅ™ené k prezentaci umÄ›leckých dÄ›l, která Meda Mládková bÄ›hem života shromáždila. A umožnila návÅ¡tÄ›vnÃkům seznámenàs umÄ›leckými dÃly uznávaných svÄ›tových malÃřů, výtvarnÃků Äi sochařů. Výstavy bývajà zaměřeny vždy na umÄ›lecká dÃla, která k sobÄ› tématicky navazujÃ.
Stálou expozicà o Janu Werichovi je tu vzdán hold i tomuto umÄ›lci. Který prožil svůj život na KampÄ›. Motto, vÃtajÃcàpÅ™Ãchozà do hlavnÃho výstavnÃho sálu, je krátké. VydržÃ-li kultura, pÅ™ežije národ. Což pÅ™esnÄ› vystihuje vlastenecké pohnutky, které manželé Mládkovi ctili hned na poÄátku založenà sbÃrky. A udÄ›lali proto vÅ¡echno, co bylo v jejich silách. Za což jim patřà velké podÄ›kovánÃ. Meda Mládková se narodila v roce 1919 do rodiny sládka zámeckého pivovaru. Po absolvovánà klasického gymnázia se pÅ™estÄ›hovala do Prahy. Kde vystudovala taneÄnà školu. V roce 1946 se rozhodla odjet do Ženevy a vystudovat ekonomii a politické vÄ›dy. Po komunistickém puÄi se Meda rozhodla, že v exilu zůstane.
V roce 1955 docházà k osudovému setkánà s ekonomem Janem Mládkem. Hned pÅ™ÃÅ¡tà rok odjÞdà do Francie. Studovat výtvarné umÄ›nÃ. Kde se seznamuje s FrantiÅ¡kem Kupkou. Který byl v té dobÄ› odmÃtán a nejspÃÅ¡ v tom Äase byl položen prvnà stavebnà kámen Nadace Jana a Medy Mládkových. V roce 1960 se z nich stali manželé a prvnà galerii zbudovali ve svém domÄ›. Meda Mládková sice do vlasti nÄ›kolikrát pracovnÄ› pÅ™icestovala, ale zájem STB o jejà osobu byl enormnÃ. A tak se jejàdefinitivnà návrat posunul až do roku 1989. Kdy se hned po pÅ™Ãjezdu zapojila do aktivit ObÄanského fóra. A zaÄala zaÅ™izovat pÅ™esun jejà sbÃrky umÄ›ni do vlasti.