I dnes, v době internetu a snadného přístupu k informacím, existuje řada odborných či technických termínů, které jsou pro velkou většinu lidí záhadou, neboť často nevědí, co si pod daným výrazem mají představit. Tomu nepomáhá ani fakt, že většinou jde o slova či zkrakty převzaté z angličtiny, kterou velká část populace neovládá. Avšak tyto termíny mohou mít i český výraz, aniž bychom mu příliš rozuměli.
Příkladem mohou být kompozitní materiály https://www.imtts.cz/kategorie/keramicke-komponenty/, což je běžně užívaný termín například ve strojírnictví či stavebnictví. Naprostá většina běžných lidí však nebude tušit, o čem je v tomto případě přesně řeč, natož k čemu jsou dobré.
Odpověď je však, jak se ukazuje, poměrně jednoduchá. Jedná se o sloučeninu dvou nebo více materiálů, avšak ne jen tak ledajakých. Tato sloučenina musí mít určité žádoucí vlastnosti, a to takové, které nemá žádná z původních materiálů. Jedním ze zdaleka nejběžnějších příkladů jsou nízká až nulová vodivost elektrického proudu, díky čemuž jej lze použít jako izolátor, a také nízká průchodnost tepla, což zaručuje tepelnou izolaci. A je jasné, jak je možné tyto vlastnosti v obou výše jmenovaných oborech využít.
Ovšem neznamená to, že kompozitní materiál může mít pouze jednu vlastnost. Naopak, často je cílem, aby jich měl více. Koneckonců, existuje spousta elektrických i tepelných izolátorů, avšak prvek, který by měl obě dvě, v přírodě nenalezneme. I proto je zdaleka nejpoužívanějším kompozitním materiálem, alespoň právě ve stavebnictví a výrobě strojů, keramika. Jistě, i ona má své nevýhody, jako je například relativně velká křehkost. Avšak její dobré vlastnosti zdaleka předčí ty špatné.
Je tedy jasné, proč se vyplatí ji používat, a proč ji tak často najdeme na různých zařízeních. Typicky ji můžeme vidět například na transformátorech vysokého napětí, ale i na mnoha dalších místech. V podstatě by se dalo říci, že se bez ní již téměř nedokážeme obejít.